Jaké jsou zvyky, tradice a pověry na Štědrý den? Vymizelé, ale i do dnešního dne dodržované

Zvyky a tradice mají na Štědrý den velký význam.

Mnoho z nich ale zaniklo, jen hrstka přežila do současnosti.

Znáte je všechny? A které se letos budou dodržovat u vás doma?

Zvyky a tradice na Štědrý den

Možná si myslíte, že na Štědrý den už měli lidé hotovo a těšili se na večer. Opak je ale pravdou. Ráno naši předkové vstávali brzy, aby stihli všechno na večer připravit. Pokud jste chtěli ovlivnit dění příštího roku, bylo potřeba dodržovat různé tradice už od časného rána. 

Přípravy na Štědrý večer vrcholí už ráno

Hospodyňky začaly časně ráno péct a vařit, aby stačily připravit všechny chody na štědrovečerní tabuli. Však připravit všechny tradiční chody není jen tak. 

Nepodceňte ranní hygienu

Hned jakmile lidé vstali, šli se opláchnout ke studni studenou čistou vodou. To jim podle pověry zajistilo do dalšího roku pevné zdraví. 

Tradiční půst

Kdo se od rána postí, uvidí na zdi zlaté prasátko. Tento zvyk pochází z pohanských dob, kdy se slavil zimní slunovrat. Jeho symbolem bylo nejen slunce, ale také zlaté prase. Také to byla motivace pro děti, aby celodenní půst vydržely. Jestli vás zrovna tato tradice zaujala, přečtěte si více o tradici půstu na Štědrý den.

Pamatujte na stromy i na zvířata

Myslíte na Štědrý den také na zvířata a ovocné stromy? Ovocné stromy dostávaly ke kořenům kosti od večeře, aby příští rok hojně plodily. V některých krajích bylo zvykem, že hospodyně pohladila vařečkou nebo kopistem, kterým zadělávala na chléb nebo vdolky, ovocné stromy. Dokonce i ty plané, prý aby začaly rodit.

A co zvířata? Hodně vám napoví Karel Jaromír Erben v básni Štědrý den. Kohout dostával česnek a slepice hrách. Myslelo se i na nakrmení dobytka i dalších zvířat při stavení. Rozhodně se nesměly čistit chlévy, aby zvířata nezačala kulhat.

Co se nesmí dělat na Štědrý den

Na Štědrý den platí nemálo zákazů. Jejich porušení má negativní následky. Co je zakázáno?

Nic nesmí z domu

Na Štědrý den platil zvyk, že se nesmí vynášet ani půjčovat cokoli z domu. Věřilo se totiž, že by skrze vydané věci odešlo z domu štěstí. Platilo to i opačně. Kdybyste si přinesli něco půjčeného do domu, mohlo by do něj proniknout zlo. Takže nic nepůjčovat. Pouze v polských tradicích najdeme oboustrannou výměnu. Dát a dostat je povoleno, aby se tak dělo i po celý další rok.

A hlavně nepracuj

Obecně platí ve sváteční dny klid od práce, jakožto symbol boží úcty. Tento zákaz platí celý den. Zákaz platí také na textilní práce jako je šití, předení, ale i třeba praní prádla. (Zajímavé, že vařit složitou večeři zakázáno nebylo.) A co se stane, pokud budete prát, plést nebo tkát? Způsobíte neúrodu a choroby dobytka. Zahrčení kolovratu by mohlo způsobit neplodnost ovocných stromů. Hlučné práce jsou vůbec nejhorší, ty podle pověr přivolávají bouři a krupobití. 

Žádné psaní dopisů

Pokud někdo svému milovanému napsal na Štědrý den dopis, pak mohl počítat s tím, že se brzy rozejdou.

A rozhodně žádné hříšné činnosti

Za žádnou cenu se na Štědrý den nesmělo chodit do hospody, nebo dokonce hrát karty či jiné hazardní hry. Rovněž bylo zakázáno klít, nadávat a brát Boží jméno nadarmo. Ani když jste se lekli nebo se vám něco nepovedlo.

Tradiční Štědrý večer

Před samotnou večeří se napříč Evropou dodržují na Štědrý den zvyky a tradice, které mají zajistit zdraví a štěstí rodiny na celý rok.

Prostírání štědrovečerního stolu

Stůl se prostíral pro sudý počet lidí, neboť se říkalo, že vždy předtím, než začne večeře, obchází každý stůl Smrt a tam, kde najde lichý počet lidí u stolu, se v příštím roce pro jednoho z členů rodiny vrátí. V některých pramenech najdeme i různé varianty této pověry. Někde se například věřilo, že kdo po usednutí ke stolu nevrhá stín na zeď, nebo ho má všelijak pokřivený či mu kus chybí, tak v následujícím roce zemře.

Na stůl se prostíral bílý ubrus. Nesměl chybět dožínkový věnec, bochník chleba, česnek a hrnek medu. Někde se dbalo, aby byla přítomná ošatka s devatero druhy jídla (většinou ovoce a ořechů). Jinde se do každého rohu stolu dávala ošatka. V první byl bochník chleba, aby byl zajištěn dostatek jídla pro rodinu. Do druhého se dávala úroda ze zahrádky a z pole, aby i příští rok byla dobrá úroda. Do třetí ošatky přišly peníze jako symbol blahobytu a čtvrtá se plnila kousky potravy pro dobytek a drůbež.

Ke svátečnímu stolu jedině ve svátečním

Pokud jste si sedali ke štědrovečerní tabuli, tak jedině ve svátečním oblečení. Tato tradice je na Štědrý den stále v mnoha rodinách dodržována. Možná se to zdá na první pohled zbytečné, ale právě tento detail pozvedá svátečnost vánoční atmosféry.

Šupina z kapra

Pod každý talíř se dávala mince či šupina z kapra, to aby se v rodině udržely peníze, podobně to funguje i s peněženkou. Dodnes si někteří lidé šupinku z kapra nechávají pro štěstí.

Tradice a zvyky u Štědrovečerní večeře

S východem první hvězdy začínala hospodyňka nosit na stůl, hospodář mezitím zapálil svíčky, všichni se společně pomodlili a zasedli ke stolu.

Jablíčko a chléb s medem

Hospodář u stolu rozkrojil jablko na tolik dílků, kolik bylo členů rodiny. Každý člen pak svůj dílek snědl, aby každý z nich trefil domů a všichni se zase za rok sešli. Pak hospodář nakrájel pro změnu na malé kousíčky chléb, každý kousek namazal medem a rozdal každému dítěti po jednom kousku. K tomu se říkalo: „Kraju chleba, mažu medem, abyste všeci byli po celý rok tak dobří, jak ten med je“.

Bylo též zvykem, že se jedla jídla z jedné společné mísy. Začínalo se hrachem, který spojoval rodinu v dobrém i ve zlém, pak polévka kvůli síle, čočka pro hojnost a peníze, nakonec se jedl houbový kuba, ryba nebo jiný masitý pokrm, to kvůli radosti a pohodě.

Od stolu se nesmělo vstávat

Dokud se jedlo, nesměl nikdo vstát od štědrovečerního stolu. Pokud by totiž vstal, znamenalo by to, že se už příští rok na Vánoce rodina neshledá celá ve stejném složení.

Dále jsou popsány vánoční zvyky například v tomto videu:

Vánoce - původ a historie | Svátky a tradice | Pár Minut HiSToRiE

Věštby a pověry na Štědrý den

Mezi tradice a zvyky na Štědrý den patří také různé pověry, které souvisí s věštěním. Protože Štědrému večeru i následné noci jsou připisovány magické síly, hodí se tyto chvíle pro věštění budoucnosti. Budete se divit, pomocí jakých rozličných předmětů se dříve hádaly věci budoucí. Mladé zajímaly vdavky, staré další roky života a hospodáře úroda v dalším roce.

Dívky a vdavky

Na Štědrý den po večeři se každá dívka mohla dozvědět něco o ženichovi, který na ní čeká v budoucnu.

• Ptáci – Po večeři nasypala dívka drobečky ptákům a sledovala, z jaké strany přiletí první pták, odtud se pak měl dostavit i ženich. Dříve se také bouchalo na kurník, a pokud se kohout ozval, znamenalo to, že se má děvče připravovat na vdavky.
• Pes – Když dívka zatřásla plotem či bezem a ozval se pes, pak ze směru odkud byl slyšet, měl přijít ženich.
• Jablíčko – Dalším zvykem bylo okrajování jablek, kdy vždy dlouhý okrojek hodil chlapec i děvče za hlavu a podle toho, jaký tvar se z něj na zemi utvořil, se hádalo, jakým písmenem bude začínat jméno jejich nastávající či nastávajícího.
• Střevíc – Házelo se také střevícem. Ukazovala-li jeho špička po dopadu ke dveřím, znamenalo to, že dotyčný odejde z domu. (Mohlo to také znamenat, že odejde navždy, tzn. zemře.) Ukazuje-li dovnitř světnice, dotyčná osoba zůstane. Existovala dokonce varianta, že si ze všech střevíců dívka se zavřenýma očima vybere střevíc. Bude-li mužský, vdá se. Ženský znamenal, že zatím zůstane svobodná.

Hrnečky

Ze 7 hrnečků, které se postavily na stůl dnem vzhůru. Pod každý hrnek se vložil určitý symbol, třeba pro smrt hlína, peníz pro bohatství, pro nastávajícího rodiče obrázek atd. Každý pak obrátil hrneček a odkryl svůj symbol do budoucnosti. Vždy platilo, že se pod jeden z hrnků nedávalo nic a pokud ho někdo otočil, pak to znamenalo, že vypustil bídu.

Svíčka

Věštilo se také pomocí kouře ze svíce, která se sfoukávala. Kouř stoupající vzhůru značil pevné zdraví na příští rok, když směřoval do kouta či k peci, měl dotyčný raději zůstat doma, pokud šel někomu kouř ke dveřím, měl se nachystat na odchod z domova.

Lití olova

Dříve se hojně dodržoval zvyk v podobě lití olova, dnes skoro zapomenutý, ale v řadě domácností pomalu ožívající. Horké olovo se nalilo do vody a podle tvaru, který vznikl, se hádala budoucnost. Tvary byly hodně zvláštní a často bylo těžké poznat, co znamenají, ale základní tvary byly snadno k rozeznání. Rovné čáry věštily klidný a spokojený život, dva spojené kruhy zase znamenaly svatbu, pokud to byly dva přerušené kruhy, značilo to rozchod s blízkou osobou.

Pravidelný čtverec byl symbolem života v souladu s přírodou a lidmi. Jestliže se utvořil kříž, věštil smrt, dva kříže zase zajištěné stáří, pravidelný trojúhelník byl předzvěstí nečekaného štěstí v podnikání atd.

Ořechy

Možná vás to překvapí, ale k věštění se používaly i vlašské ořechy. Když ho někdo rozlouskl a našel uvnitř tmavé jádro, značilo to jeho brzkou smrt. Také se praktikovalo hledání tří ořechů. Ořechy se zbavily jádra, do jednoho se vložila mince, do druhého kousíček chleba a třetí se naplnil hlínou. Skořápky se slepily zase zpět k sobě a všechny tři ořechy se vložily mezi ostatní. Jakmile nastala půlnoc, každý si musel z mísy vybrat jeden ořech. Ten kdo našel ořech s hlínou, mohl očekávat, že ho dostihne chudoba, ořech s mincí věštil hojnost a ten s chlebem zase spokojenost.

A to není zdaleka vše!

Věštit se dalo ze slupek z cibule, z hvězdné noční oblohy, nebo třeba také z vodní hladiny, ve které měla dívka spatřit tvář svého milého. Způsobů bylo skutečně hodně. Různé tradice a zvyky se na Štědrý den dodržují napříč celým světem. Vánoce jsou prostě magické chvíle.