Jaké zvyky a tradice by se měly dodržovat na Štědrý den?

Víte, jaké zvyky jsou spojeny se štědrovečerním ránem?

Znáte věštby, které prý dokážou předpovídat budoucnost?

Inspirujte se v našem článku a dozvíte se spoustu věcí, co se Štědrým dnem souvisí.

Se Štědrým dnem se pojí spousta zvyků, tradic a různých pověr, které se odjakživa předávají z generace na generaci. Dnes už si spousta z nich ani není podobná, protože došlo k jejich přizpůsobení se současnému modernímu trendu.

Navíc vznikla řada novodobých tradic, které ale těm původním nesahají ani po kotníky. Vraťme se teď společně do minulosti a zkusme si přiblížit, jak vypadaly staré, tedy původní vánoční zvyky a tradice.

Štědrý den – ráno

Pokud jste chtěli ovlivnit dění příštího roku, bylo potřeba dodržovat různé tradice už od časného rána.  Ten, kdo vstával za rozbřesku a hned se opláchl vodou z potoka či studny, utužil své zdraví na celý následující rok.

Každá hospodyňka už od rána vařila tzv. štědrovačku, což byla vlastně polévka, co dům dal. Veškeré suroviny, které v tu chvíli měla doma, naházela do polévky, aby byl v domě stále dostatek jídla. Slepice dostaly zrní s mákem, což zajistilo, že příští rok dobře ponesou.

Hospodáři se vydali s dvouročky (dvouletý koník) do lesa na dříví, aby koník jezdil jako oheň. Mládež vyrobila brusaře, to byl slaměný panák, kterého vždy podstrčili někomu ze sousedů domů.

Soused se pak snažil brusaře co nejrychleji zbavit, protože svou přítomností dokázal srazit těsto na vánočku. Jestliže spadl některé hospodyni do těsta vlas, byla to předzvěst velkých mrzutostí.

Štědrý den – zvyky a tradice v průběhu dne

Za žádnou cenu se nesmělo chodit do hospody nebo hrát karty, dokonce ani klít či nadávat, a to ani, když jste se lekli. Každý, kdo se dokázal celý den postít, mohl večer zahlédnout zlaté prasátko (tento zvyk pochází z pohanských dob, tehdy se slavil zimní slunovrat, jehož symbolem bylo nejen slunce, ale také zlaté prase).

Hospodyně zadělala těsto na chleba a vdolky a nástrojem, kterým těsto hnětla (kopist) pomazala ovocné stromy, to aby dobře rodily a pohladila plané stromy, aby začaly plodit.

Na Štědrý den se nesmělo prát, jinak by se do domu přivolala smůla. Zároveň bylo zakázáno čištění chlévů, jinak by mohl dobytek začít kulhat. Pomocí pometla se čistila pec od popela, po kterém pak kluci přebíhali, aby se v noci nepočůrávali.

Pokud někdo svému milovanému napsal na Štědrý den dopis, pak mohl počítat s tím, že se brzy rozejdou. Vánoční stromeček se zdobil už odpoledne. Ten, kdo si v podvečer stoupl na sekyru bosou nohou, si mohl být jistý, že ho příští rok vůbec nebudou bolet nohy.

Štědrý den – večer

Pokud jste si sedali ke štědrovečerní tabuli, tak jedině ve svátečním oblečení. Stůl se prostíral pro sudý počet lidí, neboť se říkalo, že vždy předtím, než začne večeře, obchází každý stůl Smrt a tam, kde najde lichý počet lidí u stolu, se v příštím roce pro jednoho z členů rodiny vrátí.

Pod každý talíř se dávala mince či šupina z kapra, to aby se v rodině udržely peníze, podobně to funguje i s peněženkou. Na štědrovečerní stůl se prostíral bílý ubrus, na který se pokládal dožínkový věnec, ten zastával funkci podnosu pod polévku, dále bochník chleba, česnek, svíce a hrnek medu.

Na všechny rohy stolu se dávala ošatka. V té první byl bochník chleba, aby byl pro rodinu dostatek jídla, do druhého se dalo to, co se urodilo na zahrádce a poli, aby i příští rok byla stejně dobrá úroda. Do třetí ošatky se daly peníze, které byly symbolem blahobytu, čtvrtá se naplnila kousky potravin pro dobytek a drůbež.

Štědrovečerní večeře

S východem první hvězdy začínala hospodyňka nosit na stůl, hospodář mezitím zapálil svíčky, všichni se společně pomodlili a zasedli ke stolu. Potom hospodář rozkrojil jablko na tolik dílků, kolik bylo členů rodiny. Každý člen pak svůj dílek snědl, aby každý z nich trefil domů a všichni se zase za rok sešli.

Pak hospodář nakrájel pro změnu na malé kousíčky chléb, každý kousek namazal medem a rozdal každému dítěti po jednom kousku. K tomu se říkalo: „Kraju chleba, mažu medem, abyste všeci byli po celý rok tak dobří, jak ten med je“.

Bylo též zvykem, že se jedla jídla z jedné společné mísy. Začínalo se hrachem, který spojoval rodinu v dobrém i ve zlém, pak polévka kvůli síle, čočka pro hojnost a peníze, nakonec se jedl kuba, ryba nebo jiný masitý pokrm, to kvůli radosti a pohodě.

Dokud se jedlo, nesměl nikdo vstát od štědrovečerního stolu, pokud by totiž vstal, znamenalo by to, že se už příští rok na Vánoce rodina neshledá celá ve stejném složení.

Štědrý večer a zvířata

O svátcích se myslelo i na dobytek, kterému se dal kousíček štědrovečerní večeře. Houser dostal česnek, pro koně a krávy byla vánočka. Pokud byla poblíž stavení studánka, dočkala se také malého kousku vánočky, to proto, aby měla neustále čistou vodu. Pod stromy se vždy házely zbytky jídla, taky skořápky a kosti, to aby bylo hodně ovoce, to byla vždy starost dětí to tam naházet.

Štědrý den a věštby

Dívky a vdavky

Na Štědrý den se každá dívka mohla dozvědět o ženichovi, který na ní čeká v budoucnu. Po večeři nasypala drobečky ptákům a sledovala, z jaké strany přiletí první pták, odtud se pak měl dostavit i ženich. Dříve se také bouchalo na kurník, a pokud se kohout ozval, znamenalo to, že se má děvče připravovat na vdavky.

Dalším zvykem bylo okrajování jablek, kdy vždy dlouhý okrojek hodil chlapec i děvče za hlavu a podle toho, jaký tvar se z něj na zemi utvořil, se hádalo, jakým písmenem bude začínat jméno jejich nastávající či nastávajícího. Když dívka zatřásla plotem či bezem a ozval se pes, pak ze směru odkud byl slyšet, měl přijít ženich.

Jak se věštila budoucnost?

Bylo 7 hrnečků, které se postavily na stůl dnem vzhůru. Pod každý hrnek se vložil určitý symbol, třeba pro smrt hlína, peníz pro bohatství, pro nastávajícího rodiče obrázek atd.

Každý pak obrátil hrneček a odkryl svůj symbol do budoucnosti. Vždy platilo, že se pod jeden z hrnků nedávalo nic a pokud ho někdo otočil, pak to znamenalo, že vypustil bídu.

Věštilo se také pomocí kouře ze svíce, která se sfoukávala. Kouř stoupající vzhůru značil pevné zdraví na příští rok, když směřoval do kouta či k peci, měl dotyčný raději zůstat doma, pokud šel někomu kouř ke dveřím, měl se nachystat na odchod z domova.

Dříve se hojně dodržoval zvyk v podobě lití olova, dnes skoro zapomenutý, ale v řadě domácností pomalu ožívající. Horké olovo se nalilo do vody a podle tvaru, který vznikl, se hádala budoucnost. Tvary byly hodně zvláštní a často bylo těžké poznat, co znamenají, ale základní tvary byly snadno k rozeznání.

Rovné čáry věštily klidný a spokojený život, dva spojené kruhy zase znamenaly svatbu, pokud to byly dva přerušené kruhy, značilo to rozchod s blízkou osobou. Pravidelný čtverec byl symbolem života v souladu s přírodou a lidmi. Jestliže se utvořil kříž, věštil smrt, dva kříže zase zajištěné stáří, pravidelný trojúhelník byl předzvěstí nečekaného štěstí v podnikání atd.

Věštby s ořechy

Možná vás to překvapí, ale k věštění se používaly i vlašské ořechy. Když ho někdo rozlouskl a našel uvnitř tmavé jádro, značilo to jeho brzkou smrt. Také se praktikovalo hledání tří ořechů. Ořechy se zbavily jádra, do jednoho se vložila mince, do druhého kousíček chleba a třetí se naplnil hlínou.

Skořápky se slepily zase zpět k sobě a všechny tři ořechy se vložily mezi ostatní. Jakmile nastala půlnoc, každý si musel z mísy vybrat jeden ořech. Ten kdo našel ořech s hlínou, mohl očekávat, že ho dostihne chudoba, ořech s mincí věštil hojnost a ten s chlebem zase spokojenost.

Jaké zvyky a tradice by se měly dodržovat na Štědrý den?
Líbil se Vám článek?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *