Jak vypadají pravoslavné srbské Vánoce? Pečené selátko, dubová větev a česnica

Stejně jako v Rusku či na Ukrajině, i v Srbsku se Vánoce neslaví v prosinci, ale až v lednu.

Kdo je to položajnik?

Kdy děti vyhlížejí Dědu Mráze?

A proč je štědrovečerní večeře tak „chudá“?

Vše o tom, jak se slaví Vánoce v Srbsku, vám prozradíme na následujících řádcích.

Kdy se slaví Vánoce v Srbsku?

V Srbsku je hlavní církví pravoslavná církev, která stále používá starý juliánský kalendář, což znamená, že Štědrý den je 6. ledna a Boží hod 7. ledna. Advent v pravoslavné církvi začíná 28. listopadu a trvá šest týdnů.

Na Štědrý den, kterému se přes den říká Badnji dan a po západu slunce Badnji večer, se scházejí rodiny a společně povečeří. Je to poslední den vánočního půstu, takže se nejí maso a další živočišné produkty.

Existuje mnoho starých srbských tradic spojených s venkovem, které dnes ztratily svůj význam, protože stále více lidí žije ve městech. Dříve například chodíval otec rodiny 6. ledna ráno do lesa uříznout dubovou větev zvanou chrastova grana, ze které se později stal badnjak neboli stromeček, který je symbolem srbských pravoslavných Vánoc. Vánoce se srbsky řeknou Božić.

Znáte srbské vánoční tradice?

První člověk, který 7. ledna vstoupí do domu, se nazývá položajnik a má přinést do domu a rodině štěstí. Položajnik je často předem domluvený. Pokud však rodina nemá dobrý rok, stejnou osobu již nepozve.

Pokud jde o vánoční stromeček nebo větve, nejoblíbenějším druhem je dub. Ve východním Srbsku se používají též buky, hrušně, habry a slivoně, i když méně často než duby. Tradičně se zdobil slámou a okrasnými větvičkami a pokládal se do ohně.

Do ohně ho vkládal právě položajnik, který jím prohrábl hořící oheň tak, aby létaly jiskry, a přál si, aby štěstí a prosperita dané rodiny byly stejně hojné jako jiskry.

Vzhledem k tomu, že většina Srbů dnes žije ve městech, je badnjak často symbolicky znázorněn shlukem dubových větviček s připevněnými hnědými listy, kterými se na Štědrý den zdobí dům.

Ukázka srbského badnjaku.
zdroj: agroinfo.rs

Kdo nosí dětem dárky?

V minulosti byly Vánoce v Srbsku zcela bez dárků. Nyní ale srbské děti o vánoční nadílku ochuzeny nejsou, dárky jim nosí Děda Mráz, podobně jako v dalších pravoslavných zemích. Nadílka probíhá 6. ledna.

Kromě toho dostávají srbské děti 6. prosince sladkosti od Mikuláše, kterému se zde říká Sveti Nikolaj.

Na koho netrpělivě čekají rumunské děti? Poznejte, jak se slaví Vánoce v Rumunsku.

Co se jí v Srbsku o Vánocích?

Vzhledem k tomu, že Badnji večer je stále součástí půstu, jí se postní strava, tedy především ryby a fazole, bez mléka a sýrů. Na venkově se často začíná opékat selátko, které se jí 7. ledna k obědu, neboť skočil půst. Tradičně se prý pravá přední noha selete schovávala až do 15. ledna, srbského Nového roku.

Prvním chodem na Boží hod je tradičně sýr. Poté se podává opečené selátko, kterému se říká pečenica. Oblíbeným pokrmem je též sarma neboli zelné listy plněné rýží a mletým masem a spousta sladkostí.

O Vánocích se peče též zvláštní druh chleba. Říká se mu česnica a je kulatého tvaru. Jeho příprava je provázena různými pravidly a rituály. Do těsta se často vkládá mince, mohou se do něj vkládat i jiné drobné předměty.

Během vánočního oběda se česnica třikrát otočí proti směru hodinových ručiček a poté se rozdělí mezi členy rodiny. Ten, kdo ve svém kousku chleba najde minci, bude mít údajně v nadcházejícím roce mimořádné štěstí.

Srbská štědrovečerní tabule i s dekoracemi.
zdroj: medium.com

Jak si připravit vlastní česnici?

Česnica se obvykle připravuje v dopoledních hodinách 7. ledna. Svůj název dostala podle starého srbského slova, které znamenalo část, protože součástí vánočního rituálu je lámání česnice. Česnica se nikdy nekrájí nožem, ale hlava domu ji ručně rozlomí a každému členovi dá kousek.

Ingredience:

  • 1 kg hladké mouky
  • 1/2 l mléka
  • 1 kostka droždí
  • 2 vejce
  • špetka soli
  • mince

Postup:

  1. Rozpusťte droždí v troše vlažného mléka.
  2. Rozšlehejte jedno vejce a přidejte ho k droždí.
  3. Přidejte sůl a zamíchejte.
  4. Postupně přidávejte mouku a přilévejte zbylé vlažné mléko, dokud nezískáte těsto.
  5. Když je těsto dostatečně tuhé, začněte ho hníst.
  6. Dobře uhnětené těsto přikryjte čistou bavlněnou utěrkou a nechte vykynout.
  7. Vykynuté těsto upravte do kulovitého tvaru a vložte do něj minci.
  8.  Česnicu vložte do vymaštěného pekáče a na vrchní části vytvořte několik vzorů. Tradičně se ke zdobení používala větvička z badnjaku.
  9.  Povrch česnice potřete vejcem.
  10.  Pečte 10 minut v troubě předehřáté na 200°C, poté teplotu snižte na 170°C a pečte dozlatova.
Tradiční česnica, srbský vánoční chléb.
zdroj: recepti.zena.blic.rs

Jaká místa v Srbsku o Vánocích navštívit?

Chtěli byste letošní svátky strávit netradičně? Vánoce v Srbsku vám to umožní, o zajímavé zážitky zde není nouze. Kromě vyhlášených lázeňských středisek se můžete vydat též do historických měst.

  • Bělehrad – hlavní město Bělehrad má mnoho tváří, moderního umění se zde potkává s osmanskými památkami. K tradičním adventním lákadlům patří hned několik proslulých vánočních trhů.
Zasněžený pravoslavný chrám v Bělehradě.
zdroj: sofiaadventures.com
  • Novi Sad –  druhé největší město Srbska ležící v severní části země v sobě snoubí historii a modernost. V adventním období se jeho ulice a náměstí rozzáří mnoha světly a konají se zde koncerty, umělecké výstavy i vánoční trhy. Městský park, jehož součástí je bývalé slepé rameno Dunaje, se každý rok proměňuje v obří ledovou plochu pro všechny milovníky bruslení.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Emailová adresa nebude zveřejněna a nebude uložena do žádné marketingové databáze. Vyžadované informace jsou označeny *.

X