Slovinské Vánoce jsou na dárky bohaté. Mikuláš, Božiček i Děda Mráz.

Slovinsko v sobě díky své historii zajímavým způsobem spojuje vánoční zvyky východu a západu.

Z jakého důvodu Slovinci na Štědrý den zapalují tři svíce?

Co je to potica a jak se připravuje?

Proč se v prosinci vyplatí navštívit Postojnské jeskyně?

To a ještě mnohem více o tom, jak se slaví Vánoce ve Slovinsku, se dozvíte na následujících řádcích.

Kdy se slaví Vánoce ve Slovinsku?

Vánoce ve Slovinsku jsou především rodinnými svátky. Obvykle se na Štědrý den 24. prosince rodina sejde u štědrovečerní večeře a věřící lidé jdou na půlnoční mši.

Slovinci nazývají Štědrý den jako Sveti večer neboli svatý večer. Častým zvykem je, že rodiny zapálí tři svíčky, které představují Otce, Syna a Ducha svatého z Trojice, a tyto svíčky se vloží do pšeničné trávy.

Na Boží hod vánoční Slovinci obvykle navštěvují přátele a vydávají se ven, aby podnikli nějakou rodinnou aktivitu. Kolem Silvestra si některé rodiny stále dodržují tradici Dědy Mráze.

Znáte slovinské vánoční tradice?

V minulosti bylo běžné, že si lidé na Vánoce, slovinsky božič, zdobili místnosti ozdobami ze stálezelených rostlin a plodů přírody, například fazolemi navlečenými na niti či klasy pšenice. Ozdoby znázorňovaly radost z bohaté úrody v předchozím roce a zároveň naději, že i nadcházející rok bude úrodný.

Starodávným zvykem, který se dodržuje dodnes, je sázení pšeničných zrn. Pokud vám do Vánoc vyklíčí, je to symbol naděje a štěstí v následujícím roce.

Od 19. století jsou Vánoce ve Slovinsku spojeny s tradicí betlémů, které se vyznačují bohatou kreativitou. Pod stromeček si můžete postavit betlém ze slámy, porcelánu nebo dřeva. Zcela mimořádný zážitek nabízejí živé betlémy, které můžete ve svátečním období navštívit v jeskyních.  

S hlediska dekorací jsou kromě vánočních stromečků časté věnce, nejen ty adventní se čtyřmi svícemi, ale i věnce, kterými se zdobí dveře a okna.

Vzroslá vánoční pšenice.
zdroj: domacica.com

Kdo nosí dětem dárky?

Slovinské děti se od začátku prosince do začátku ledna mohou těšit hned na tři nadílky. První dárky přináší Mikuláš známý jako Miklavž. V předvečer svátku svatého Mikuláše je tradicí dávat na okenní římsu nebo na stůl košíky, boty nebo punčochy.

Hodné děti obdaruje sladkostmi, hračkami i penězi. Zlobivé děti mohou očekávat návštěvu Parkelje, který jim obvykle zanechává rákosku nebo ponožku s uhlím. Z příběhu svatého Mikuláše vlastně pochází novodobý Santa Claus. Slovinskou variantou je Božiček, který nosí dárky 24. prosince večer.

Dne 31. prosince přichází třetí ze slovinských „nositelů darů“, Děda Mráz, který se sem dostal v době, kdy bylo Slovinsko součástí Jugoslávie. Na rozdíl od Božička Děda Mráz nenechává dárky pod stromečkem, ale rozdává je osobně na silvestrovských setkáních.

Co se jí ve Slovinsku o Vánocích?

Někteří lidé dodnes udržují tradici půstu. Na Štědrý den se tak podávají k večeři pouze bezmasá jídla, jako jsou luštěniny, obiloviny, treska s polentou a bramborová polévka. Teprve po půlnoci se na stůl dostává maso.

Příkladem jsou zabíjačkové pochoutky krvavica a pečenica, připomínající naše jelítka a klobásy, pečená vepřová kýta a rovněž pečený krocan nebo kohout s nádivkou. Jako příloha se nejčastěji podávají pečené brambory a kysané zelí.

Vánoce ve Slovinsku se neobejdou bez bohatě zdobeného poprtniku, který se částečně podobá naší vánočce a údajně se připravoval již za pohanských dob, kdy se slavil příchod světla během zimního slunovratu.

Jedinečným dezertem podávaným po večeři je ořechová roláda zvaná potica. Tato pochoutka se peče v okrouhlé formě připomínající bábovku, až po rozkrojení zjistíme, že jde vlastně o závin. Na Vánoce se peče tradičně s ořechovou náplní, ale existuje mnoho dalších variant.

Dalším vánočním moučníkem je božični kruh, což je vlastně slovinská varianta německé vánoční štoly. Nejznámějším vánočním nápojem ve Slovinsku je svařené víno.

Klasický slovinský vánoční moučník podobný vánočce.
zdroj: slovenia.info

Jak si upéct vlastní poticu?

Historie tohoto pokrmu sahá až do středověku. Mimochodem v italských regionech na hranicích se Slovinskem existuje bohatší varianta putizza, která obsahuje také čokoládu, malé kousky sušenek, citrusovou kůru, sultánky, mandle, piniové oříšky a někdy i džem.

Ingredience:

Těsto

  • 1000 g hladké mouky
  • 300 ml plnotučného mléka
  • 30 g čerstvého droždí
  • 120 g másla
  • 2 PL cukru krupice
  • 1 čajová lžička soli
  • 3 žloutky

Náplň

  • 700 g vlašských ořechů
  • 150 ml mléka
  • 200 g medu
  • 50 g cukru krupice
  • 1 vejce
  • skořice
  • moučkový cukr

Postup:

  1. Začněte tím, že rozdrobíte droždí a rozpustíte ho v teplém mléce spolu se lžičkou cukru a dvěma lžícemi mouky.
  2. Nechte odpočinout na teplém místě alespoň půl hodiny.
  3. Následně ve velké míse smíchejte mouku, sůl, mléko, droždí, vejce a máslo.
  4. Těsto hněťte, dokud není hladké a pružné.
  5. Přikryjte těsto utěrkou a nechte ho na teplém místě kynout asi 45 minut.
  6. Mezitím si připravte náplň.
  7. Rozemelte vlašské ořechy a zalijte je teplým mlékem.
  8. Poté zahřejte med na tekutou hmotu a přidejte ho do ořechové směsi spolu s cukrem a skořicí.
  9. Těsto rozválejte na tloušťku asi půl centimetru.
  10. Do náplně přidejte vejce a dobře promíchejte.
  11. Náplň rozetřete na plát těsta a pevně jej srolujte.
  12. Vymažte formu, vložte do ní těsto a nechte ho ještě asi 30 minut kynout.
  13. Na závěr potřete rozšlehaným vejcem a pečte v troubě předehřáté na 180 °C asi 60 minut.

Poticu vyjměte z trouby a před vyklopením ji nechte alespoň půl hodiny odpočívat. Před podáváním posypte moučkovým cukrem.

Slovinská potica neboli závin s ořechy.
zdroj: itinari.com

Jaká místa ve Slovinsku o Vánocích navštívit?

Slovinská města si potrpí na bohatou vánoční výzdobu plnou světel, která jim dodají kouzelnou atmosféru. Zcela jedinečný zážitek nabízí návštěva slavných slovinských jeskyní.

  • Postojnské jeskyně – druhý nejdelší jeskynní systém ve Slovinsku každý rok láká návštěvníky na zcela jedinečná živý betlém, který má v podzemním prostoru s nádhernou krápníkovou výzdobou zcela jedinečnou atmosféru.
Živý betlém v jeskyních.
zdroj: postojnska-jama.eu
  • Lublaň – centrem vánoční Lublaně je především Prešerenovo náměstí, kde se každoročně konají bohaté vánoční trhy a ve zdejším františkánském kostele se nachází nejznámější betlém. Břehy řeky Lublaňky jsou krásně osvícené a místní stánky nabízejí celou řadu tradičních slovinských vánočních pochoutek.

  • Maribor – druhé největší město Slovinska se zaměřuje na malebné pouliční akce. Na náměstí Trg Leona Stuklja se konají různé koncerty a pro návštěvníky je připravena i vánoční vesnička. K nejvýznamnějším událostem Mariboru patří též Pohádkové město, které nabízí hudbu a pouliční divadlo.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Emailová adresa nebude zveřejněna a nebude uložena do žádné marketingové databáze. Vyžadované informace jsou označeny *.

X