Jak se slaví Vánoce na Ukrajině? Začínají 6. ledna, děti nedostávají dárky pod stromeček, ale už v prosinci od Mikuláše

Zajímá vás, jak se slaví Vánoce na Ukrajině?

Na Ukrajině Vánoce začínají, když u nás končí.

Některé tradice ale máme stejné.

Kdy a proč se slaví Vánoce na Ukrajině?

Vánoce na Ukrajině začínají 6. ledna. Souvisí to se zavedením gregoriánského kalendáře na konci 16. století. Setkával se zde tlak Pravoslavné církve s katolickou. Na Ukrajinu byl vyvíjen tlak, aby změnila své náboženství. Když katolíci změnili kalendář, pravoslavní Ukrajinci se rozhodli držet toho svého – juliánského, na znamení odolnosti. Proto tedy slaví Vánoce jindy než my, tedy od 6. do 19. ledna.

Svatý večer 6. ledna

6. ledna, jakmile na obloze vyjde první hvězda, se začíná slavit tzv. Svatý večer. Slavnostní večeří začíná oslava Vánoc. Tato večeře obsahuje 12 chodů a zároveň s ní končí také čtyřicetidenní půst, který Vánocům předcházel.

Jak vypadá tradiční vánoční jídlo na Ukrajině?

K tradiční večeři musí být na stole 12 různých postních jídel. (Počet souvisí s počtem apoštolů a počtem měsíců v roce.) Patří mezi ně ryba, boršč, brambory, pirohy s fazolemi a zelím a tradiční “kuťa”. Kuťa se podobá českému Kubovi. Je to kaše z obilovin a ořechů s medem a nesmí o štědrovečerní večeři chybět. 

Ukrajinci prostírají o jednoho navíc. Toto místo je vyhrazeno pro duše zemřelých, které se účastní večeře s nimi. Je vhodné se o nich při večeři zmínit. 

Recept na vlastní Kuťu

Chcete vyzkoušet tradiční Ukrajinské vánoční jídlo? Tady je hrnkový recept, který vám pomůže připravit si tuto pochoutku doma. Pozorně si ho napřed přečtěte, Kuťa vyžaduje přípravu přes noc, tak abyste to stihli včas.

Ingredience:

• 1 a 1/2 hrnku pšeničných zrn
• 4 a 1/2 hrnku vody nebo mléka (mléko je chutnější)
• 3/4 hrnku máku
• 1/2 hrnku medu
• 1/2 hrnku rozinek
• 2/3 hrnku sušených nakrájených meruněk
• 2/3 hrnku nasekaných mandlí nebo vlašských ořechů
• 1/8 lžičky soli

Postup přípravy:

1. Pšenici opláchněte, aby z ní vytékala čirá voda. Dejte ji do misky do vlažné vody tak, aby hladina byla 3-5 cm nad pšenicí. Nechte namočené přes noc.
2. Následující den sceďte pšenici a vložte ji do středně velkého hrnce. Zalijte mlékem a přiveďte k varu. Jakmile se začne vařit, stáhněte vařič na minimum a přikryjte pokličkou. Nechte vařit 3 – 4 hodiny, dokud pšenice nezměkne. Podle kvality pšenice občas míchejte, aby se neslepila. Můžete případně přilít mléko, aby byla ponořená.
3. Než se vám uvaří pšenice, vezměte 3/4 hrnku máku a propláchněte ho vodou v jemném sítku. Dobře sceďte a dejte ho na střední pánev se 3 hrnky vody. Na střední stupeň přiveďte k varu a vypněte. Nevařte! Nechte na 30 minut přikrytý pokličkou, pak opět přiveďte k varu a opět nechte 30 minut odležet. Nakonec sceďte a namelte mlýnkem na mák.
4. Předehřejte si troubu na 180°C. Na plech rozložte 3/4 hrnku nakrájených mandlí a pět minut opékejte. Po té vyndejte, troubu si můžete nechat puštěnou, ale snižte si teplotu na 160°C.
5. Jakmile bude pšenice měkká, slijte z ní mléko. 1/2 hrnku mléka si nechte a smíchejte ho s 1/2 hrnku medu. Míchejte, dokud se nespojí.
6. Do mixovací nádoby vložte pšenici, mletý mák, 1/2 hrnku rozinek, meruňky, pražené mandle, medovo-mléčnou směs a 1/8 lžičky soli. Smíchejte dohromady. Po té vložte do pečící nádoby nebo koláčové misky a vložte do trouby. Pečte 20 minut odkryté při 160°C.
7. Vyndejte z trouby, přikryjte alobalem a nechte 15 minut stát. Čím déle se nechá odpočívat, tím bude chutnější. Podávat můžete teplé i studené. Uchovávat ho můžete v lednici až 2 týdny.

První den vánoční 7. ledna

Tento den začíná tím, že se lidé vítají pozdravem: “Kristus se narodil!” a odpovídají si: “Oslavte ho!”. Chodí se do kostela na vánoční modlitby. V tento den se nesmí pracovat, povolené jsou jen ty nejnutnější práce. Jinak je to den dobrého jídla, hlavně bohaté snídaně, která se už nemusí podřizovat půstu,  a scházení se s příbuznými a známými. 

Děti chodí večer na koledu. Zpívají a přejí hospodářům všechno nejlepší. Je to magická noc. Věří se, že vyslovená přání mají velkou šanci se naplnit.

Druhý svátek vánoční – 13. ledna

Tomuto svátku se říká Starý Nový rok. Opět se strojí slavnostní večeře, tentokrát ale bohatší, protože doba půstu již skončila. Také proto se tento večer nazývá štědrým. Opět se jí kuťa (bohatší, připravovaná na sádle), maso a další tučná jídla. Večer se opět chodí koledovat. Protože i tato noc má magickou sílu, dívky mohou věštit, co je v novém roce čeká.

Křest páně – 19. ledna

Vánoce končí na svátek Křtu páně. Tento svátek má připomínat den, kdy byl Ježíš Kristus pokřtěn v řece Jordánu. Tehdy promluvil Bůh Otec a projevil k němu své sympatie. V předvečer, tj. 18. ledna se drží půst, který končí slavnostní večeří. Na 19. ledna chodí lidé do kostela, aby si nechali posvětit vodu. Tou pak kropí svoje obydlí, chlévy, zápraží i ostatní členy rodiny. 

Kdo nosí na Ukrajině dárky?

Na Ukrajině se nesou Vánoce v hodně tradičním duchu, uctívání zvyků a lidových pověr. Nejsou tak zkomercializované jako u nás a pupkatý Santa Claus se tam ještě nevetřel. Dárky tu nosí hlavně Svatý Mikuláš (19. prosince večer). V některých rodinách chodí Děda Mráz, který se zde usadil díky ruskému vlivu. 

Mikuláš nosí dárečky za okno nebo za dveře, nikoli pod stromeček. Tady dárky pod stromečkem rozhodně nejsou tradicí. Děti tedy čekají na Mikuláše, pak se mohou těšit na Starý Nový rok, který je dnem obdarování. 

Ukrajinské vánoční zvyky a tradice

Mají na Ukrajině na Vánoce stromeček?

Ne v každé rodině ho najdete. Když už se zdobí vánoční stromeček, dávají se na něj také jablka a ořechy, pavouci a pavučiny. Proč právě pavučiny se dozvíte později. Mnohem tradičnější než stromečky je Didukh.

Co je to Didukh?

Je hlavní symbol tradičních ukrajinských Vánoc. Jakmile vyšla 6. ledna první hvězda, přinášela hlava rodiny Didukh do domu. K tomu pronášela: “Didukh do domu – potíže z domu.” Vyráběla ho předtím celá rodina ze sušených květin, obilných klasů a barevných stuh. Znamenal znovuzrození živých a umisťoval se na posvátné místo v domě, kde měli lidé vystavené náboženské ikony. Toto místo bylo zároveň vyhrazeno duchům zemřelých, kteří jsou považováni za patrony a ochránce rodiny.

Pavučiny a pavouci jsou symbolem Vánoc a štěstí

Jistě jste celí zvědaví, proč své místo na stromečku mají pavučiny a pavouci. Na Ukrajině jsou pavouci a pavučiny symbolem štěstí a Vánoc. Podle pověsti totiž pavouci zachránili Vánoce. 

Pověst vypráví o chudé vdově, která chtěla připravit svým dětem krásné Vánoce alespoň tím, že jim ozdobí stromek. Ale neměla čím. Do rána kolem něj pavouci natkali své sítě jako ozdobičky. A když ráno vyšlo slunce a ozářilo stromeček, pavučiny se rozzářily jako stříbro a zlato. Od té doby se rodině začalo dařit a žili šťastně a spokojeně bez chudoby.

Ukrajinské vánoční koledy

Děti, které chodí na koledu v různých převlecích, si připravují své speciální koledy. Svůj domov zde má koleda, kterou možná znáte pod názvem Carol of the bells. Tato vánoční koleda je původně ukrajinská, nazývá se Schedryk. Složil ji Mykola Leontovych (1877-1921). Text koledy je o malé vlaštovce, která přiletěla k hospodáři do domu a přála mu do nového roku, že se bude mít dobře, bude mít hodně peněz a bohatou úrodu. Tady si ji můžete v originálním jazyce poslechnout.

Щедрик (English Translation - Shchedryk)

Nezapomeňte se také podívat na výběr těch nejlepších koled, které byste neměli na Vánoce minout.

Vánoční přání v ukrajinštině

Pro zajímavost se podívejte, jak si přejí veselé Vánoce a šťastný nový rok na Ukrajině v rodném jazyce.

Bеселого Різдва і з Новим Роком! (Veseloho Vam Rizdva i Shchastlyvoho Novoho Roku!)